Historie školy

 

Základní škola Brána jazyků působí ve dvou budovách, ve Vojtěšské (1. - 5.ročník) a na Uhelném trhu (1. - 9.ročník).


Budova ve Vojtěšské byla postavena roku 1906, na pozemku, na kterém původně stála škola U sv. Vojtěcha, postavená v roce 1882. Ta však dle zprávy zvláštní komise městské rady z 1.února 1877 trpěla nedostatkem světla, nedostatkem lavic, tělocvičen a pracoven pro dílny. V roce 1902 proběhla asanace novoměstského nábřeží, při které bylo zbořeno mnoho starých budov. Městská rada rozhodla v roce 1904 o stavbě nové výstavné budovy obecné školy pro dívky u sv. Vojtěcha a hned v následujícím roce zahájila stavbu. Budova byla dokončena a slavnostně vysvěcena 30. prosince 1906 arcibiskupem pražským, kardinálem Skrbenským. O stavbu budovy, na svou dobu velmi moderně pojaté, se zasloužili hlavně starostové Charles Groš a Vl. Srb. Architektem byl Francois Velich. Krátce po otevření byla nová budova poctěna návštěvou jeho veličenstva Františka Josefa I., rakouského císaře.


Od roku 1912 byly některé místnosti pronajaty Minervě, osmiletému dívčímu gymnáziu. Po první sv. válce pokračovala spolupráce obou škol formou společného využití tělocvičny.


Škola byla úzce spojena s kostelem sv. Vojtěcha, kam se docházelo na mše. Měla vynikající pověst a byla určena spíše pro dívky měšťanského původu. Přesto bylo mezi žákyněmi i množství sociálně slabších.


Dokumentace historie školy z doby Protektorátu Čechy a Morava je neúplná.


Do srpna 1949 působila v budově 3. národní škola. Se změnami politického zřízení se měnilo i školství – od 1. září 1949 byla ve Vojtěšské zřízena 6. střední škola Prahy 2. Ve školním roce 1950/1951 padlo rozhodnutí, že od 1. září 1952 se škola stane fakultní školou pedagogické fakulty UK a bude k ní přičleněna národní škola ve Vojtěšské. Tak vznikla 7. osmiletá střední škola. Ředitelem se stal Štěpán Czehilly.


V následujícím roce se rozvinula spolupráce mezi 7. osmiletou střední školou a pedagogickou školou v Ostrovní ulici a obě školy byly sloučeny. Tato etapa skončila v roce 1952 kdy byla Jiráskova pedagogická škola zrušena. To umožnilo navýšit počty tříd v základní škole a rozdělit žactvo do dvou budov: 1. – 5. třídy, tzv. cvičné, které zbyly po zrušené pedagogické škole, se přestěhovaly do Vojtěšské a spojily se se stejnými ročníky v této škole, 6. – 9. třídy se přestěhovaly do školy v Ostrovní ulici. Ve vedení školy se vystřídali Libuše Gabrielová, Zdena Psotová a Jarmila Peprlová.


Ve školním roce 1964/1965 přibyly ve Vojtěšské 3. – 5. třídy ze základní školy v Klimentské ulici. Třídy přišly společně s panem ředitelem Emilem Vohradníkem ( který se stal ředitelem i zde ) a základním sborem učitelů jazyků. Vyučoval se samozřejmě ruský jazyk, k němuž si žáci mohli vybrat jazyk francouzský, anglický nebo německý.


V polovině šedesátých let započala městská část Praha 1 spolupráci s francouzským městěm Nimes. Žákům ze školy v Ostrovní ulici bylo umožněno vyjet na první výměnný zájezd do Francie. ( Z těchto zájezdu se stala tradice, žáci jezdí na výměnné zájezdy dodnes, i když už ne do Nimes, ale do Paříže – Saint-Germanin –en-Laye a do Manosque v jižní Francii.)


Od školního roku 1970/1971 řídila školu Růžena Beerová. Ve funkci ji vystřídala Dr. Eva Loudínová ve školním roce 1975/1976.


Rok 1989 znamenal v životě školy významnou změnu. Budova v Ostrovní ulici byla vrácena řádku sv. Voršily a pro státní školu, respektive pro její 2. stupeň, byly nalezeny prostory v Mikulandské ulici č. 5. Ředitelem v té době byl Jan Lány, a to až do roku 1992, kdy se stala ředitelkou Věra Perlínová.


Budova ve Vojtěšské ulici prošla v prvních letech nového tisíciletí rekonstrukcí, která proběhla citlivě vzhledem k původnímu řešení interiérů.


Od roku 2004 je ředitelem školy Petr Tlustý. Škola dnes nese název Základní škola Brána jazyků a pokračuje se ctí v dlouhé a bohaté historii.

 

V březnu 2013 se Zastupitelstvo městské části Praha 1 usneslo, že sloučí ZŠ Brána jazyků se ZŠ Uhelný trh s tím, že nástupnickou organizací zůstává ZŠ Brána jazyků, která ponese nový název ZŠ Brána jazyků s rozšířenou výukou matematiky, bude mít jazykově (francouzština, angličtina, němčina) i matematicky zaměřené třídy a bude mít sídlo na Uhelném trhu 4.  

 

Neorenesanční budova bývalé obecní školy na současné adrese Uhelný trh 4 byla postavena v letech 1882-1899 místo tří zbořených starších středověkých domů s podloubím. Roku 1903 byl zbořen ještě jeden obytný dům na rohu Uhelného trhu a Michalské ulice a školní budova prodloužena. Dochovaný dvojitý vstup do budovy a schodiště odpovídá tehdejšímu rozdělení školy na dvě samostatné části, (směrem z náměstí) na levou chlapeckou a pravou dívčí. Odkazují k tomu i dva reliéfy – chlapce a dívky – na fasádě. Nad vchod umístili tehdejší stavitelé i čtveřici kovových reliéfních portrétů významných českých pedagogů (zleva z náměstí) Martina Bacháčka, J. A. Komenského, Františka Slámy a Josefa Wenziga.


Výuka dětí ze Starého Města začala ve školním roce 1900/1901. V druhé polovině 20. století začalo rozšiřování výuky matematických a přírodovědných předmětů. V roce 1964 došlo k přičlenění školy k Výzkumnému ústavu pedagogickému a v roce 1978 byla založena experimentální třída s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. Od roku 1988 byla ve škole otevírána – jako jediná svého druhu v ČSSR – třída se zaměřením na matematiku a informatiku. V roce 1993 prošla rekonstrukcí budova (byla zřízena i školní jídelna) i osnovy (už od 4. ročníku, nikoliv až na 2. stupni, začala výuka v matematické třídě).

 

 


 



 

Škola | Historie školy